Jak se léčí parodontitida? Průvodce kyretáží zubů a jinými efektivními postupy

Parodontitida není jenom zácpa zubních kamenů nebo krvavé dásně při čištění zubů. Je to vážné onemocnění, které postupně ničí kost, která drží zuby na místě. Pokud ji necháš běžet, můžeš ztratit zuby - a to i když nemáš kariés. V České republice trpí parodontitidou až 40 % dospělých, a většina z nich si toho vůbec nevšimne, dokud není pozdě.

Co vlastně parodontitida je?

Parodontitida začíná jako gingivitida - zánět dásní způsobený bakteriemi v zubním plaku. Když se plak neodstraní, ztuhne a přemění se na zubní kámen (kalkulus). Ten je tvrdý, jako kámen, a nejde ho odstranit běžným štětečkem. Bakterie pod kamenem začnou ničit tkáně kolem zubu - dásně, vaziva a dokonce i část kosti.

Nejhorší je, že to nebolí. Většina lidí si nevšimne, že mají parodontitidu, dokud nezačnou zuby chvět, nebo se neobjeví zápach z úst. To už je pozdě. Kost už se nevrátí. Ale naštěstí - pokud to chytíte včas - je možné zastavit poškozování a dokonce částečně obnovit ztracené tkáně.

Kyretáž zubů: co to je a jak to funguje?

Kyretáž zubů je základní léčebná metoda pro parodontitidu. Nejedná se o nějaký moderní vynález, ale o standardní postup, který se používá už desítky let. Je to jako hluboké čištění pod dásní, které lékař provede speciálními nástroji.

Lékař nejprve vyčistí povrch zubů, pak přesune nástroje pod dásně - do tzv. parodontálních vřídků. Ty jsou jako malé díry mezi zubem a dásní, kde se hromadí bakterie a zubní kámen. Kyretáž odstraňuje tento nečistý materiál, vyhlazuje hladké povrchy zubů, aby se plak nemohl znovu uchytit.

Postup trvá obvykle 1-2 hodiny, ale nevšechny zuby se čistí najednou. Často se dělí na dvě části - například pravá a levá strana úst. To je kvůli pohodlí a aby se nedostalo příliš mnoho anestetikum najednou.

Je to trochu nevyhovující, ale nebolestivé. Lékař používá místní anestézi, takže necítíš nic. Po postupu můžeš mít na několik dní citlivé dásně a mírné krvácení - to je normální. Nejde o zákrok, který bys měl bát, ale o ten, který ti zachrání zuby.

Kdy je kyretáž nutná?

Není každý zubní kámen důvodem na kyretáž. Lékař rozhoduje podle několika věcí:

• Hloubka parodontálních vřídků - pokud je větší než 4 mm, hrozí ztráta kosti
• Množství zubního kamene pod dásní - viditelné na rentgenovém snímku
• Krvácení dásní při sondování - když lékař lehce dotkne dásně, krvácí-li, znamená to zánět
• Ztráta kosti na rentgenovém snímku - to je nejjasnější indikace

Nejčastěji se kyretáž doporučuje, když máš středně těžkou parodontitidu. Pokud je onemocnění ještě mírné, stačí častější odběr plaku a lepší hygiena. Pokud je závažné - třeba když zuby chvějí nebo se vzdalují - může být potřeba i chirurgický zákrok.

Co se děje po kyretáži?

Po kyretáži není konec. To je jen začátek léčby. Důležité je, aby se plak znovu nevyskytl. Proto je potřeba:

1. Čistit zuby dvakrát denně - s využitím zubního niti a mezizubních kartáčků
2. Navštěvovat zubaře každá 3-4 měsíce - ne každých šest měsíců, jak je běžné u zdravých lidí
3. Používat speciální ústní vody s chlorhexidinem (pouze na krátkou dobu, podle lékaře)
4. Ne kouřit - kouření zhoršuje parodontitidu třikrát rychleji než jiné faktory

Na rozdíl od běžného čištění, po kyretáži už není dostatečné jen čistit zuby. Musíš se starat o dásně jako o raně. Pokud to neuděláš, zubní kámen se vrátí za pár měsíců - a všechna práce bude zbytečná.

Jaké jsou další možnosti léčby?

Kyretáž je první a nejdůležitější krok, ale někdy nestačí. Pokud se ztráta kosti pokračuje, lékař může navrhnout:

• Chirurgické odběry tkání - lékař otevře dásně, odstraní infikované tkáně a přilepí dásně zpět k zubu
• Regenerace kosti - vloží se do ztracené oblasti speciální gel nebo kostní přísada, která pomůže kosti růst znovu
• Antibiotika - buď v podobě gelu vloženého do vřídků, nebo perorálně (tablety). Používají se jen v případě, že infekce je velmi agresivní
• Laserová terapie - některé kliniky ji nabízejí, ale důkazy o její převaze nad klasickou kyretáží jsou slabé. Není to zlatý standard.

Nejúčinnější je stále kombinace kyretáže a pečlivé domácí péče. Všechny ostatní metody jsou doplňkem, ne náhradou.

Co se stane, když to necháš běžet?

Když parodontitidu ignoruješ, věci neustále zhoršují. Po pěti letech můžeš ztratit 2-3 zuby. Po deseti letech - můžeš ztratit všechny. A to i když jsi nekouřil, nejedl sladkosti a měl jsi zdravé zuby.

Kost kolem zubů se postupně rozpouští. Zuby se rozcházejí, vznikají mezery, zápach se zhoršuje, a nakonec se zuby začnou hýbat. Když se to stane, zubař ti nezbude nic jiného než je vytrhnout. A potom? Zůstaneš bez zubů - a to i v padesáti letech.

Navíc - parodontitida je spojena s vyšším rizikem srdečních onemocnění, cukrovky a dokonce i demence. Bakterie z úst se dostávají do krve a cestují celým tělem. Není to jen problém zubů - je to problém celého těla.

Jak si udržet dásně zdravé?

Nejlepší léčba je prevence. Zde je to, co funguje:

• Čištění zubů dvakrát denně - 2 minuty, každý zub, včetně zadních
• Zubní nit - každý večer, před spaním
• Mezizubní kartáčky - pokud máš mezery mezi zuby, jsou nezbytné
• Ne kouřit - to je nejdůležitější. Kouření zvyšuje riziko parodontitidy o 70 %
• Pravidelné kontroly - každých 6 měsíců u zubaře, alespoň tak, dokud nezjistíš, že máš riziko
• Nejedlat sladkosti mezi jídly - každý cukr je jídlo pro bakterie

Nejde o to, že bys měl být dokonalý. Stačí být pravidelný. I když jen 80 % dní čistíš zuby správně, to už je výrazně lepší než 50 %.

Co dělat, když už máš ztracenou kost?

Není to konec. I když se kost nevrátí úplně, můžeš zastavit pokračování poškozování. V mnoha případech se dásně mohou znovu přilepit ke zubu, a zuby se zase zacelí. Stačí, aby se zastavilo ničení.

Nejlepší věc, kterou můžeš udělat, je jít k zubaři hned, jak si všimneš krvácení, zápachu nebo hýbání zubů. Nečekat, až to bude bolet. Většina lidí čeká příliš dlouho. A pak už není možné nic udělat.