Co dělat, když mám strach ze zubaře? Praktické kroky, které skutečně pomohou

Strach ze zubaře je běžnější, než si většina lidí přiznává. V České republice každý pátý dospělý vyhýbá návštěvě zubního lékaře kvůli úzkosti. Nejde o slabost, nejde o hloupost - jde o přirozenou reakci mozku, který si pamatuje staré bolesti, šumění vrtáčku nebo nepříjemný zápach z klinické místnosti. Ale dnes už není nutné trpět. Existují způsoby, jak překonat ten strach - a ne jen ho potlačit, ale opravdu ho zmenšit.

Zkus si přiznat, co tě opravdu děsí

Nejprve se zeptej sebe sama: Co tě přesně děsí? Je to bolest? Strach, že ti někdo vkládá něco do úst? Obava, že ti zubař bude vytýkat, že jsi dlouho nebyl? Nebo se bojíš, že ti něco odřízne? Každý strach má jiný kořen. A když ho znáš, můžeš ho řešit cíleně.

Například pokud se bojíš bolesti, zjisti, že dnes už většina zubních zákroků probíhá úplně bez bolesti. Lokální anestetikum funguje skoro vždy. Pokud ti někdy dříve nefungovalo, není to tvoje vina - je to jen otázka správného nastavení dávky nebo typu anestetika. Dnes existují i gelové formy, které před vpichem omráčí kůži, takže ani neucítíš jehlu.

Je-li to strach z nekontrolovanosti - že nevíš, co se děje - požádej zubaře, aby ti všechno vysvětlil předem. Můžeš si domluvit signál, když chceš, aby zastavil. Například zvednutí ruky. Většina dobrých klinik to dělá. Některé dokonce mají speciální tlačítko, které si můžeš držet v ruce.

Najdi zubaře, který rozumí strašlivým pacientům

Není jedno, kde půjdeš. Někteří zubaři mají zkušenosti s dentofobií - strachem ze zubaře - a vědí, jak s tím zacházet. Hledej ty, kteří píší o „klidné zubní péči“, „bezbolestné léčbě“ nebo „pacientům s úzkostí“.

V Liberci a okolí existují kliniky, které mají speciální pokoje s tichou hudbou, vůní vanilky nebo mentolu, a dokonce i příjemně osvětlené zrcadla, která neodrážejí vrtáček. Některé mají i zázemí s kávou a čajem, kde si můžeš sednout před léčbou a uvolnit se. To není luxus - je to léčba.

Pokud máš možnost, vyber si zubaře, který ti neřekne: „To vám vždycky bolelo?“ Ale spíš: „Víme, že to může být strašné. Děláme to každý den. A myslíme na to, jak to pro tebe udělat snadnější.“

Počítej s tím, že nechceš hned všechno

Nemusíš jít na plnou léčbu hned první návštěvě. V mnoha případech stačí jen půl hodiny - sednout si na křeslo, nechat si vysvětlit, co se bude dít, a pak jít domů. To je úspěch. Více než 70 % lidí, kteří začnou s takovým „prvním krokem“, se vrátí za týden nebo měsíc. Ne proto, že je někdo nutil - ale proto, že zjistili, že to není tak hrozné, jak si mysleli.

Některé kliniky nabízejí tzv. „zkušební návštěvu“. Bez jakéhokoli zákroku. Jen se setkáš s asistentkou, prohlédneš si místnost, vyslechneš, jak se všechno děje. A pak se rozhodneš, jestli chceš pokračovat. To je normální. A je to v pořádku.

Použij techniky, které fungují

Nejsou to jen „věci, které ti někdo řekl“. Jsou to vědy podložené studiemi.

• Dýchání 4-7-8: Vdechni pomalu čtyři sekundy, zadrž dech sedm sekund, vydechni osm sekund. Opakuj třikrát. Toto snižuje úroveň adrenalinu v těle.
• Stresové zátěže: Před návštěvou si stiskni pěsti na 5 sekund, pak uvolni. Opakuj třikrát. Tělo si myslelo, že jsi v nebezpečí - teď mu říkáš, že ne.
• Zvuková izolace: Pokud tě děsí šum vrtáčku, požádej o sluchátka s klidnou hudbou nebo šuměním deště. Některé kliniky mají i headesty s aktivním hlukovým tlumením.
• Visualizace: Před návštěvou si představ, jak se uvolňuješ. Jak dýcháš. Jak se ti zubař usmívá. Jak ti říká: „Všechno je v pořádku.“ Tvoje mozek si to zapamatuje jako realitu - a začne ti věřit.

Nezapomeň: když se začneš uvolňovat, tělo přestane reagovat na strach jako na životní ohrožení. A pak už je léčba jen mechanický proces - ne boj.

Co když máš závažnější strach?

Když se ti strach dostává do plic, když tě to děsí týdny dopředu, když ti to připomíná panické útoky - nejsi sám. V takových případech se můžeš obrátit na psychologa, který se specializuje na fobie. Existují i léky, které se podávají před návštěvou - například mírné anxiolytikum. Nejsou to „narkotiky“. Jsou to léky, které ti pomohou jen na pár hodin, aby sis mohl zvládnout návštěvu bez paniky.

V některých klinikách v ČR se dělá i „sedace“ - mírná úspávka. Nejsi v bezvědomí, ale jsi úplně klidný, jako bys byl ve vlastním spaní. Většina lidí si pak nepamatuje, že vůbec byli v klinice. A většina z nich se vrátí - protože už nevědí, proč se báli.

Co se stane, když to necháš být?

Strach nezmizí sám. A zuby se nezlepší. Když se vyhýbáš návštěvě, začnou se problémy hromadit. Malá díra se změní v infekci. Infekce se přesune do kosti. A pak už není možné jen zatrpnout - musíš se podrobit komplikované léčbě, která trvá měsíce a stojí tisíce korun.

A co když se ztratíš celý zub? Potom přijde náhrada - implantát. A ten je dva až třikrát dražší než jednoduchá výplň. A nejde jen o peníze. Je to i o tom, že se ti v ústech změní struktura. Můžeš začít mít problémy s kousáním, mluvením, dokonce i s tváří - protože kost se začne měnit bez zubu.

Nejhorší není bolest. Nejhorší je, že se začneš vyhýbat smíchu. Vyhýbat se fotkám. Vyhýbat se lidem. A to už není jen o zubech. Je to o tobě.

Co můžeš udělat dnes?

Nech si dnes vytisknout seznam tří zubních klinik v Liberci, které mají označení „pro strašlivé pacienty“. Zavolej na jednu z nich a řekni: „Mám strach ze zubaře. Chci jen sednout si na křeslo a vědět, co se bude dít. Bez žádného zákroku.“

Tyto kliniky tě nebudou posílat domů. Budou ti říct: „To je skvělá myšlenka. Pojďme se seznámit.“

A když se rozhodneš jít - vezmi s sebou někoho, kdo tě zná. Kdo tě nekritizuje. Kdo ti jen řekne: „Já tě tu čekám.“

První krok je ten nejtěžší. Ale už nejsi sám. A tělo ti děkuje - i když to teď nevíš.